Informace z nedávného světového sjezdu komunistických a dělnických stran v Havaně je z pera Ruské komunistické dělnické strany (RKRP), jedné z komunistických stran působících v Ruské federaci. Je menší než je parlamentní Komunistická strana Ruské federace (KPRF) a vždy zásadová ke kapitalistickému vývoji a buržoazní vládě v Rusku. I tak podporuje současný a bolestivý protifašistický zápas a v této otázce postupuje společně s KPRF i ilegalizovanou KS Ukrajiny, jejíž členové jsou vězněni, mučeni i vražděni. Jejich pozici o zásadní zločinné roli NATO a USA v současné válce a růstu nacismu a národnímu šovinismu podpořilo 21 stran. Dokument nám nabízí pohled na stav diskuze ve světovém dělnickém hnutí.
Marco Pondrelli, Marx21.it
7. listopad pro nás zůstává důležitým datem. Bohužel v této části světa ztratila svůj význam, protože dnes píše dějiny politika, a to do té míry, že před několika lety Evropský parlament odhlasoval rezoluci, která přisuzuje Sovětskému svazu spoluzodpovědnost za vypuknutí druhé světové války (mějme stále na paměti, že pro tuto rezoluci hlasovala i Demokratická strana 1), která dnes křičí o fašistickém nebezpečí). Současně sílí postoje těch, kteří by chtěli tzv. holodomor uznat zákonem, uzavřít historickou debatu a parlamentním hlasováním stanovit pravdivost faktů.
Není divu, že pokud se bude 7. listopad připomínat, bude to z toho důvodu, že podle nich představuje zrod tyranie, nacismus a komunismus poznamenaly 20. století, ale že liberální demokracie naštěstí zvítězila. Dnes už se zapomnělo i na učení Norberta Bobbia, který nebyl komunistou - demokracie podle nich existuje jen taková, která je liberální, a protože je to nejlepší ze všech možných systémů, máme morální právo ji vyvážet.
Ve městě Krasnodonu v Ukrajinské SSR byla 30. září 1942 založena ilegální komsomolská organizace Mladá garda, která bojovala s německými fašisty – okupanty. Celkem bylo členy této organizace 71 odvážných mladých lidí (se spolupracovníky 110), 47 chlapců a 24 děvčat. Nejmladšímu členu bylo 14 let, 55 mladým lidem bylo méně než 19 let. Členy štábu Mladé gardy byli Oleg Koševoj, Ivan Turkenič, Viktor Treťjakevič, Ivan Zemnuchov, Ljubov Ševcovová, Uljana Gromovová, Sergej Ťulenin. Mezi největší akce Mladé gardy patřilo vypálení burzy práce, čímž zachránili 2500 krasnodonců od nucených prací v Německu. 7. listopadu 1942 na počest Velké říjnové socialistické revoluce vyvěsili mladogvardějci na veřejných budovách rudé vlajky. Osvobodili vojenské zajatce, přeřezali telefonní vedení, útočili na vojenská auta, sebrali fašistům 500hlavé stádo skotu a rozehnali je po okolí. Psali letáky a rozvěšovali je po městě. Zradou svého člena Jevgenije Počepcova byla organizace vyzrazena a 1. 1. 1943 začalo zatýkání mladogvardějců. Po krutých výsleších a mučení jich bylo 15.1.1943 49 popraveno a shozeno do šachty dolu č. 5 v Krasnodonu, další byli na stejném místě popraveni ještě 16. a 31. 1. 1943. V Roveňkách bylo popraveno dalších pět mladogvardějců, z toho dva členové štábu Mladé gardy (Oleg Koševoj a Ljubka Ševcovová). Zachránilo se jen několik členů Mladé gardy. Na místě popravy mladogvardějců v Krasnodonu byl postaven památník Mladé gardě Nepokoření. V roce 1946 napsal sovětský spisovael Alexandr Fadějev román Mladá garda, který byl dvakrát zfilmován (1948, 2015).
11. listopadu uplyne 250 dní od únosu našich soudruhů Michaila a Alexandra Kononovičových bezpečnostní službou reakčního ukrajinského režimu.
Po měsících týrání, mučení a porušování jejich práv ve vazební věznici v Kyjevě za falešné obvinění s jasným ideologickým motivem trváme na tom, že jediným řešením je jejich bezpodmínečné propuštění a ukončení represí a politického pronásledování našich soudruhů.
V zájmu zvýšení společenského tlaku na celosvětové úrovni za propuštění soudruhů Michaila a Alexandra Kononovičových, soudruhů naší členské organizace na Ukrajině (LKSMU), vyzýváme veškerou antiimperialistickou a antifašistickou mládež, aby zdvojnásobila svou solidaritu. Za tímto účelem vyzýváme k vyhlášení mezinárodního týdne solidarity s bratry Kononovičovými v týdnu před 250. dnem jejich zatčení. Vyzýváme vás, abyste od 4. do 11. listopadu zaplnili sociální sítě vzkazy solidarity, používali hashtag #FreeKononovich, zdvojnásobili solidární akce v ulicích, vyvíjeli tlak na ukrajinské instituce a velvyslanectví ve svých zemích a odsoudili roli imperialismu a vládnoucích tříd našich zemí v situaci Michaila a Alexandra. Světová federace demokratické mládeže nezapomíná na žádného soudruha.
S tím, jak se náklady na životní krizi zakusují hlouběji, se Sever i Jih (Irska; pozn. překl.), dělníci i jejich rodiny stále více obávají, zda budou mít dostatek potravy, tepla a vlastního bydlení.
Kapitalistické vlády, v Dublinu nebo Westminsteru, nás opakovaně ujišťují, že neexistuje žádný peněžní strom, který by nám poskytl finanční prostředky, které potřebujeme na financování státních služeb. Ale kupodivu se zdá, že o peněžní stromy není nouze, když jde o záchranu bank a stavitelů, o ochranu byznysu během pandemie.
Zdá se, že peněžní strom je tu, když ho potřebují, ale ne, když jej potřebujeme my.
Ale co to je peníze?
Dodatek k nedávným analýzám výsledků italských voleb ( http://ksm.cz/4915 ). Roberto Gabriele shrnuje charakter nové vlády, se stranami, které mají kořeny v neofašismu a přísahající na atlantickou a proválečnou orientaci a kterou volila pouze menšina obyvatel. Dále rozvíjí úkoly fronty na obranu italské Ústavy (která má kořeny v porážce fašismu a lidovém vzedmutí a mimojiné má důležité mírové prvky) ve svržení této vlády. Varuje, že nepůjde o snadný úkol. Tyto rozbory nabízejí podobnosti i rozdíly ve srovnání se situací a úkoly v hnutí za svržení válečnické a ožebračující, protilidové vlády v České republice.
Někdy se to stává i v osobním životě – někdo, kdo trvá na tom, že vám pomáhá, vás neustále tlačí směrem k újmě a dokonce zkáze. Zdá se, že něco podobného bohužel v poslední době potkalo i Ukrajinu – ti, kdo trvali na pomoci Ukrajině, ji ve skutečnosti stále tlačili ke krachu.
Tento dokument obsahuje aktuální informace o reakci Kuby na rezoluci Valného shromáždění OSN (VZ OSN) 75/289 nazvanou „Nezbytnost ukončení ekonomického, obchodního a finančního embarga uvaleného Spojenými státy americkými na Kubu“.
Zahrnuje hlavní dopady způsobené blokádou na Kubě od srpna 2021 do února 2022.
Kombinované účinky vícerozměrné krize na globální úrovni v odvětví energetiky, potravinářství, životního prostředí a dopravy a nahromaděný dopad dvou let pandemie COVID-19 vytvořily komplexní mezinárodní kontext.
Vracíme se dvěma rozbory k výsledkům zářijových italských voleb, z kterých vzešla vítězně strana Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedená Giorgiou Meloniovou a navazující organizačně na výrazné fašistické proudy v italské společnosti. Autorem první analýzy je Roberto Gabriele, italský komunista, který je známý i vystoupeními na Teoreticko-politických konferencích v Praze. Druhá je z pera Francesca Galofara, výzkumníka na turínské univerzitě. Při propadu “levice” v Demokratické straně, která plně sloužila systému ve své politické reprodukci, hledali ohrožení voliči novou reprezentaci nebo se voleb vůbec neúčastnili. To není nepodobné situaci v naší zemi.
Analýzy zveřejňujeme také proto, že u nás se objevují iluze o těchto volbách a o radikálním (zdánlivě ve prospěch národa, protiunijní) vystupování Giorgii Melonové. Vzestup extrémní pravice, včetně té fašistické a neonacistické, není překvapivý, zato o to nebezpečnější (podobně jako extremizace individuálních vzpour nespokojených mladých), když zcela nezastřeně země NATO a EU, včetně vlády ČR, pod dirigováním USA užívají přisvé konfrontaci Ruska ozbrojených neonacistických jednotek, vyzbrojují je a vycvičují, očišťují je v očích veřejnosti jako "bojovníky za západní hodnoty".
Citujeme z první analýzy: "Po Draghim je Meloni novou vůdkyní, která zdědila válečnou štafetu a je ochotna ji nést dál, přičemž se zcela podřizuje americkému diktátu a diktátu NATO. Nepřítel má tedy nyní tvář a jméno, proti kterému se musí rozpoutat hněv Italů, kteří jsou proti válce a jejím ekonomickým důsledkům. Ale Meloni není jen tak ledajaký oponent, je výrazem toho postfašismu, který se ne náhodou nezřekl plamene trikolóry. ... Republikánská a antifašistická Itálie byla výsledkem Fratelli d'Italia zpochybněna a ponížena. V červenci 1960 bylo na podobnou výzvu úspěšně odpovězeno. Nyní se ukáže, zda demokratické a antifašistické hnutí bude schopno reagovat stejným způsobem. A to bude možné, pokud budeme umět bez rétoriky spojit sociální boj a antifašismus chápaný jako tvrdá opozice vůči tomu, co Meloni a pravice představují v programu a ve vedení vlády."
V polovině října přinesly tiskové agentury zprávu, že zemřela herečka Angela Lansburyová. Jako zpráva samo o sobě nic moc, snad kromě bulváru a některých kulturních médií a faktu, že se dožila 96 let. Jméno snad řekne víc divákům TV Nova; byla protagonistkou (jak otřesné slovo v době vehementních snah poameričtit češtinu, takže spíše představitelkou hlavní role) amerického seriálu „To je vražda, napsala…“ Což nabízí logickou otázku: Proč sis tedy dal práci se psaním – a překladem? Protože byla nejen dobrou herečkou (viz hlavní role v jedné verzi filmu „Obraz Doriana Graye), ale – což bylo pro mne překvapení – i nadšenou socialistkou, jak uvedl časopis The Jacobin, potažmo ultralevicový týdeník a internetový server Portside, z něhož je můj překlad. (pozn. překl)
„Je dobré při čtení nekrologů věnovaných Angele Lansburyové, která zemřela v úterý 11. října ve věku 96 let, že milovaná herečka se údajně považovala za „hrdou socialistku“.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.