Mluví-li dnes o Říjnové revoluci, tvrdí někteří lídé, že šlo jen o souběh událostí, během kterých uchopila moc v Rusku úzká skupinka bolševiků. Často také kladou otázku, zda byla Říjnová revoluce nevyhnutelná, rádi fabulují nad možným vývojem Ruska a využívají tyto historické události k politické propagandě. Jeden vtip říká, že ani říjnovou revoluci neudělali bolševici v říjnu. Podle juliánského kalendáře, tehdy v pravoslavném Rusku užívaného, říjen byl. Datum ale v současnosti používaný gregoriánský kalendář posunul na listopad. Rusko počátku dvacátého století bylo v podstatě feudální zemí. To co bylo běžné jinde v Evropě, bylo zde nemyslitelné.
Lidové hnutí za osvobození Angoly patří k nejstarším levicovým národně osvobozeneckým hnutím Afriky. MPLA, stejně jako např. Mosambická osvobozenecká fronta či Africká strana nezávislosti Guinei-Bissau a Kapverd, bojovala proti portugalskému kolonialismu. Nezávislosti Angoly bylo dosaženo až po urputných bojích a také díky pádu portugalského fašistického režimu 11. října 1975. Téměř okamžitě po vyhlášení nezávislosti ovšem vypukla v Angole občanská válka vyvolaná CIA a vojsky rasistické Jihoafrické republiky podporovanou UNITOU (Národní unie pro úplnou nezávislost Angoly) a promobutovskou FNLA (Fronta národního osvobození Angoly), v jejichž řadách bojovalo i množství belgických žoldáků.
Letošní výročí podepsání Mnichovské dohody prošlo bez zvláštní pozornosti. Současný názor je takový, že na některé události je lépe zapomenout, protože ve svých důsledcích svědčí proti současným vládcům. Mnichov a peripetie, které k němu vedly jsou jednou z těchto událostí. Tedy říkám-li zapomenout, myslím zapomenout skutečná fakta. S tím ostatně začal již bývalý prezident Havel, když se omlouval za odsun Němců z Československa. Nikdo jej k tomu neoprávnil, leč on tak činil a hnal vodu na mlýn sudeťáckým provokatérům, kteří dodnes žádají zrušení Benešových dekretů a v podstatě revizi výsledků druhé světové války.
V rámci diskuse k výročí Pinochetova puče v Chile přinášíme stať Régis Debray, někdejšího poradce bývalého francouzského prezidenta Mitteranda, který byl v šedesátých letech marxistickým filozofem a osobním přítelem Che Guevary. Později se seznámil a spřátelil i se Salvadorem Allendem, o ktorém napsal tyto slova několik dní po jeho smrti.
Sarajevský atentát, okamžik, od kterého se začala odvíjet spleť událostí, ústící do do té doby nejrozsáhlejšího válečného střetnutí světových mocností. Ačkoliv sám samozřejmě nebyl důvodem, stal se spouštěcím mechanismem konfliktu, po jehož skončení již existoval jiný než předválečný svět. Samotné historické peripetie této události i osoba v Sarajevu zastřeleného rakouského následníka trůnu jsou natolik zajímavé, že jim stojí za to věnovat pozornost.
Ačkoliv se to možná nebude zdát příliš aktuální, považuji za důležité připomenout jedno kulaté výročí těchto letních dnů. Za několik dní totiž uplyne 140 let od dne, kdy byla 3.července 1866 svedena klíčová bitva rakousko-pruské války u Hradce Králové. Tato skutečnost nepochybně nezůstane nepovšimnuta spolky vojenské historie, které si den bitvy připomínají v historických uniformách každoročně, letos pak zřejmě ještě rozsáhlejšími vzpomínkovými akcemi vzhledem ke kulatosti výročí.
Podľa prieskumu: Ústav pre výskum verejnej mienky, Bratislava 1990: V roku 1990 - 41% obyvateľov preferovalo socializmus, - 3% preferovali kapitalizmus a - 52% preferovalo niečo medzi tým. Podľa publikácie: G. Mesežnikov: Povolebné Slovensko (Inštitút pre verejné otázky 2003, str. 10): - v roku 1997 uviedlo 49% obyvateľov, že lepšie sa žilo za socializmu, - v roku 1999 uviedlo 56% obyvateľov, že lepšie sa žilo za socializmu, - v roku 2001 uviedlo 59% obyvateľov, že lepšie sa žilo za socializmu, - v roku 2002 uviedlo 66% obyvateľov, že lepšie sa žilo za socializmu, pričom len 8% občanov Slovenska zastávalo názor, že sa im za kapitalizmu žije lepšie ako za socializmu.
Ukázkový případ fungování demokracie na Západě v dobách studené války je cesta bývalého nacistického přisluhovače Hanse Globkeho do vládního aparátu kancléře Konráda Adenauera. Jaká byla tato temná eminence? Nedávné odtajnění 27 000 stran tajných dokumentů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), týkajících se německých válečných zločinů z období 2. světové války, poukázalo na řadu závažných věcí, které si demokratický systém za rámeček jistě nedá. Mimo jiné jde i o takovou doslova neuvěřitelnou skutečnost, že CIA znala pseudonym i argentinský úkryt masového vraha Židů, kterým byl Adolf Eichmann, a přesto tuto informaci nesdělila izraelské vládě, která po něm pátrala řadu let.
Za prvé: Wall Street v polovině 20. let financoval německé kartely, které Hitlerovi umožnily dostat se k moci. Za druhé: Financování Hitlera a jeho pouličních vrahů SS přicházelo částečně od sesterských nebo dceřinných společností amerických firem, včetně Henryho Forda v roce 1922, I.G.Farben a General Electric v roce 1933, dále v roce 1944 následovaly platby Heinrichu Himlerovi od dceřinných společností Standard Oil of New Jersey a ITT. Za třetí: americké nadnárodní společnosti pod kontrolou Wall Streetu ve 30. letech a nejméně do roku 1942 pěkně profitovaly z Hitlerova zbrojního programu. Za čtvrté: Stejní mezinárodní bankéři použili svůj politický vliv v USA, aby zakryli svou válečnou kolaboraci, a z tohoto důvodu infiltrovali Kontrolní komisi USA pro Německo.
V letošním roce vzpomínáme 120. výročí narození Ernsta Thälmanna, narodil se 16.4.1886, byl zavražděn nacisty 18.8. 1944 v koncentračním táboře Buchenwald. Život Ernsta Thälmanna byl ovlivněn bojem německé dělnické třídy proti kapitalistickému vykořisťování, fašismu a válce a za socialismus jako nový společenský pořádek. Byl významným internacionálním vůdcem dělníků a byl symbolem antifašistického odporu proti hitlerovskému režimu. V létech 1914 – 1918 vedl revoluční činnost mezi německými vojáky. V roce 1918 přešel z řad sociální demokracie do Nezávislé sociálně demokratické strany.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.