Byl 15.březen 1939...

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 3. 2008

Fašističtí vůdcové Německa provedli nový akt brutální svévole a násilí: vojensky přepadli Československo. České země připojili k Německu a vyhlásili je za „německý protektorát“. Slovensko vzali „pod ochranu“, což je jiný výraz pro násilný zábor této země. A konečně i poslední zbytek Československa, Podkarpatsko, bylo za německého souhlasu zabráno Maďarskem. Jak došlo k tomuto novému zločinu, jímž byla zničena státní a národní nezávislost deseti milionů Čechů a Slováků?

Číst dál...

Poslední etapa Bedřicha Václavka

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 3. 2008

(10. 1. 1897 Třebíč - 5. 3. 1943 Osvětim): Již 65 let uplynulo od smrti významného estetika, uměleckého kritika, folkloristy, publicisty Bedřicha Václavka, který byl v Osvětimi pod jménem redaktor Hrdina zavražděn. Léta od nástupu fašismu až do konce života znamenala pro Václavka ilegalitu, omezenou možnost publikování končící jeho zatčením. V krátkém čase, který mu zbyl, se soustřeďuje, tak jako například V. Vančura, na problematiku, kterou v tak napjaté době považuje za zásadní.

Číst dál...

Voloďa - umělec, bojovník, komunista

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 3. 2008

"Chile naslouchej!“ Po 15 let přes rádio Moskva zněl hlas Valentýna Teitelboima Voloského, lépe známého jako Volodi Teitelboima, který se narodil 17.března 1916 v Chile a vždy stál v první řadě politického a literárního života Chile. Ve svém dlouhém životě působil jako spisovatel, životopisec, literární kritik, zakladatel a redaktor novin "El Siglo", rozhlasový moderátor, právník, poslanec, senátor a generální tajemník Komunistické strany Chile.

Číst dál...

Případ Jana Masaryka

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 3. 2008

Před 60 lety, 10. března 1948, spáchal sebevraždu Jan Masaryk, český diplomat a politik, syn T. G. Masaryka. Jan Masaryk byl v letech 1919 – 1922 čs. vyslancem v USA a v l. 1925 – 1938 ve Velké Británii, v l. 1940 – 1945 byl ministrem zahraničí čs. exilové vlády v Londýně, 1945 – 1948 ministrem zahraničí ČSR. V únoru 1948 přijal místo ve vládě obrozené Národní fronty. Abychom vyvážili antikomunistické žvásty o tom, že byl Jan Masaryk zavražděn komunisty, přinášíme ve zkráceném znění kapitolu „Případ Jana Masaryka“ z knihy Václava Kopeckého „ČSR a KSČ“ (Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1960).

Číst dál...

Četli jsme o MDŽ

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 3. 2008

Mezinárodní den žen je příběhem obyčejných žen vytvářejících historii. Má kořeny ve staletých bojích za spoluúčast na veřejném životě a za sociální změnu směrem k zrovnoprávnění s muži. Vždyť již ve starověkém Řecku Lysistraté vyzývala ženy k odmítání sexuálních povinností manželům, kteří pokračovali ve vedení války. Za francouzské revoluce Pařížanky, vykřikujíce heslo „volnost, rovnost, bratrství“, pochodovaly na Versailles s požadavkem volebního práva pro ženy. Na první účast ve volbách si však musely ještě pěkně dlouho počkat.

Číst dál...

Před 60 lety dočasně zvítězil československý pracující lid

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 2. 2008

V souvislosti se 60. výročím dočasného vítězství československého pracujícího lidu v únoru 1948 přinášíme stručný přehled únorových událostí, které jsou podrobněji popsány v publikaci „Vítězný únor“ vydané k tomuto významnému výročí Komunistickým svazem mládeže. Únorové události roku 1948 byly zákonitostí třídního boje a vývoje revoluce. První vláda osvobozeného Československa, která začala působit počátkem dubna 1945 v Košicích po osvobození velké části Slovenska Sovětskou armádou, začala budovat ihned nový stát, nové státní zřízení.

Číst dál...

Oč šlo v únorové krizi

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 2. 2008

V souvislosti se 60. výročím dočasného vítězství československého pracujícího lidu v únoru 1948 přinášíme článek „Oč šlo v únorové krizi“ komunistického novináře a politika Gríši Spurného (1906 – 1978) publikovaný v knize „Únorové dny“ (Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1958). Soudruh Spurný, který v letech 1939 – 1945 pobýval v emigraci ve Velké Británii a poznal dobře politiku imperialistů i sociální poměry v imperialistické velmoci, v tomto článku výstižně popsal, co by se stalo, kdyby v únoru 1948 nezvítězil pracující lid vedený Komunistickou stranou Československa, nýbrž reakce usilující o návrat ke kapitalismu.

Číst dál...

Vítězný únor-dílo KSČ v čele s Klementem Gottwaldem

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 2. 2008

Ve středu 25. února 1948 podepsal prezident Československé republiky dr. Edvard Beneš demisi reakčních ministrů a jmenoval vládu obrozené Národní fronty. Československý pracující lid zvítězil nad buržoazií a reakcí, přistoupil k budování socialistické společnosti a svou moc udržel více než 41 let. Socialistickou revoluci v ČSR dovedla k vítězství Komunistická strana Československa, která dokázala v roce 1945 prosadit pokrokový Košický vládní program a o rok později se ve volbách stala nejsilnější parlamentní stranou. Měla v té době podporu širokých lidových mas a kolem dvou milionů členů. A v čele vítězného revolučního předvoje dělnické třídy a ostatních pracujících stál již od roku 1929 přední činitel československého i mezinárodního revolučního dělnického hnutí soudruh Klement Gottwald.

Číst dál...

2x k únoru 1948

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 2. 2008

U příležitosti 60. výročí dočasného vítězství československého pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí byly zprovozněny internetové stránky www.unor1948.ic.cz. Zároveň KSM vydal brožuru k 25. únoru, která ono vítězství faktograficky připomíná. Brožura je k dispozici v tištěné podobě,v elektronické podobě je zde na stránkách ke stažení i v pdf formátu.

Před 95 lety se narodil Gustáv Husák

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 1. 2008

Československý politik, státní a stranický činitel, představitel mezinárodního komunistického a dělnického hnutí Gustáv Husák se narodil 10. ledna 1913 v Bratislavě – Dúbravce. V Bratislavě vystudoval gymnázium a právnickou fakultu. V roce 1929 se stal členem Komunistického svazu mládeže, v roce 1933 KSČ. Po nuceném zániku KSM roku 1936 byl spoluzakladatelem Zväzu slovenské mládeže a od roku 1937 tajemníkem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení se Sovětským svazem. Spolupracoval s komunistickými listy Ľudový denník, Slovenské zvesti a DAV.

Číst dál...