V souvislosti se 60. výročím dočasného vítězství československého pracujícího lidu v únoru 1948 přinášíme stručný přehled únorových událostí, které jsou podrobněji popsány v publikaci „Vítězný únor“ vydané k tomuto významnému výročí Komunistickým svazem mládeže. Únorové události roku 1948 byly zákonitostí třídního boje a vývoje revoluce. První vláda osvobozeného Československa, která začala působit počátkem dubna 1945 v Košicích po osvobození velké části Slovenska Sovětskou armádou, začala budovat ihned nový stát, nové státní zřízení.
V souvislosti se 60. výročím dočasného vítězství československého pracujícího lidu v únoru 1948 přinášíme článek „Oč šlo v únorové krizi“ komunistického novináře a politika Gríši Spurného (1906 – 1978) publikovaný v knize „Únorové dny“ (Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1958). Soudruh Spurný, který v letech 1939 – 1945 pobýval v emigraci ve Velké Británii a poznal dobře politiku imperialistů i sociální poměry v imperialistické velmoci, v tomto článku výstižně popsal, co by se stalo, kdyby v únoru 1948 nezvítězil pracující lid vedený Komunistickou stranou Československa, nýbrž reakce usilující o návrat ke kapitalismu.
Ve středu 25. února 1948 podepsal prezident Československé republiky dr. Edvard Beneš demisi reakčních ministrů a jmenoval vládu obrozené Národní fronty. Československý pracující lid zvítězil nad buržoazií a reakcí, přistoupil k budování socialistické společnosti a svou moc udržel více než 41 let. Socialistickou revoluci v ČSR dovedla k vítězství Komunistická strana Československa, která dokázala v roce 1945 prosadit pokrokový Košický vládní program a o rok později se ve volbách stala nejsilnější parlamentní stranou. Měla v té době podporu širokých lidových mas a kolem dvou milionů členů. A v čele vítězného revolučního předvoje dělnické třídy a ostatních pracujících stál již od roku 1929 přední činitel československého i mezinárodního revolučního dělnického hnutí soudruh Klement Gottwald.
Československý politik, státní a stranický činitel, představitel mezinárodního komunistického a dělnického hnutí Gustáv Husák se narodil 10. ledna 1913 v Bratislavě – Dúbravce. V Bratislavě vystudoval gymnázium a právnickou fakultu. V roce 1929 se stal členem Komunistického svazu mládeže, v roce 1933 KSČ. Po nuceném zániku KSM roku 1936 byl spoluzakladatelem Zväzu slovenské mládeže a od roku 1937 tajemníkem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení se Sovětským svazem. Spolupracoval s komunistickými listy Ľudový denník, Slovenské zvesti a DAV.
Sir Charles Spencer Chaplin jr., herec, režisér, hudební skladatel a nejslavnější komik všech dob, se narodil 16. dubna 1889 v Londýně jako syn chudých herců z předměstí. Otec Charles rodinu záhy opustil, a tak malý Charlie už od pěti let vystupoval s duševně nemocnou matkou a starším bratrem v kabaretech jako imitátor, akrobat a hudební klaun. Matka trpěla schizofrenií a společně žili ve velmi nuzných poměrech. Od roku 1908 byl členem pantomimické společnosti. Při zájezdu do USA si ho všiml průkopník americké grotesky Mack Sennett a angažoval ho do své filmové společnosti. V roce 1914 tak začal Ch. S. Chaplin působit v němém fílmu a později se prosadil i ve filmu zvukovém.
Na konci listopadu si tradičně připomínáme výroční narození významné osobnosti generála Ludvíka Svobody. Jeho jméno bohužel dnes není příliš v módě a je snahou, aby vymizelo z povědomí lidí, především mladé generace. Tomuto je nutno čelit. Tímto textem chci připomenout jeho osobnost. Voják, vlastenec, statečný člověk, komunista, prezident republiky.
Před 50 lety, dne 13. listopadu 1957, zemřel v Praze na infarkt soudruh Antonín Zápotocký, československý politik a státník, činitel čs. revolučního dělnického hnutí, prezident ČSR v letech 1953 – 1957, hrdina socialistické práce a držitel Řádu Klementa Gottwalda. Antonín Zápotocký se narodil v Zákolanech u Kladna 19. prosince 1884. Jeho otec Ladislav Zápotocký - Budečský (1852 - 1916) byl jedním z prvních průkopníků socialismu v Čechách a zakladatelem českoslovanské (nikoli „československé“) sociální demokracie v r. 1878.
90. výročí ruské listopadové (podle starého kalendáře říjnové) revoluce je pro nás příležitostí nejen k připomenutí si nesmírného úsilí mas ruského proletariátu, všech těch dělníků a rolníků, vojáků i revolucionářů vstoupivších do boje o lepší svět, a pokoušejících se navzdory všem problémům znova „šturmovat nebesa.“ Vedle toho, na ruské revoluci coby jednoho z milníků nejen evropských, ale vůbec světových dějin je možné a dokonce nutné studovat dialektiku řešení společenských protikladů při střídání společensko-ekonomických formací. Ruská revoluce nám umožňuje prozkoumat s dostatečným odstupem sociální předpoklady revolucí.
První socialistickou revolucí v dějinách lidstva byla Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku před 90 lety, v roce 1917. V čele revolučních lidových mas stála dělnická třída vedená bolševickou stranou – tehdy nazývanou Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), SDDSR(b) – a v čele této strany stál její hlavní organizátor a jeden ze zakladatelů, Vladimír Iljič Lenin.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.