Téměř všichni zahraniční investigativní novináři a životopisci legendárního latinskoamerického revolucionáře Ernesta Che Guevary, popisující jeho dokonale utajené cesty z Kuby v roce 1965 do afrického Konga a následně v roce 1966 z Afriky zpět dočasně na Kubu, odkud v říjnu téhož roku pokračoval do Bolivie, kde byl o rok později zavražděn, zmiňují jako jeho tranzitní zemi tehdejší Československo, kde se svým doprovodem pobýval, za podmínek přísného utajení své skutečné identity, od března 1966 čtyři měsíce.
Sociální revoluce je kvalitativní změnou ve vývoji společnosti, která se uskutečňuje přechodem od přežilé společensko-ekonomické formace k nové, vyšší společensko-ekonomické formaci. Nejvyšším typem sociální revoluce je revoluce socialistická, která na rozdíl od dřívějších revolucí uskutečňuje nejhlubší změny v životě společnosti, tj. likvidaci moci buržoazie a nastolení diktatury proletariátu a tím i odstranění vykořisťování a vytvoření předpokladů pro socialistický rozvoj společnosti.
Koncem října bychom si kromě jiného měli každoročně připomenout výročí narození významné osobnosti dělnického hnutí a levice dr. Bohumíra Šmerala. Narodil se 25. října roku 1880 v Třebíči. Ta byla na přelomu 19. a 20. století významnou baštou dělnického hnutí západní Moravy. Ostatně přízvisko rudá Třebíč bývalo ještě dlouhá léta po 2. světové válce obvyklé a hodně používané, nejen místními. Šmeral se stal čelnou osobností našeho dělnického hnutí a významným prvorepublikovým politikem. I proto by jeho jméno rozhodně nemělo zapadnout mezi různými výročími, která si právě vždy na podzim připomínáme.
Vystoupení předsedy Komunistického svazu mládeže Milana Krajči na shromáždění k 40. výročí zavraždění Ernesta Che Guevary, pořádaném Společnosí česko-kubánského přátelství a KSM.
Před 40 lety byl v Bolívii na příkaz mocných z Washingtonu zavražděn Ernesto Che Guevara. Podle jednoho ze svědectví jeho poslední slova zněla: „Vím, že jsi mě přišel zabít. Střílej, ale jediné co zabiješ, bude člověk.“ Che Guevara byl člověkem zvláštního ražení. Byl bojovníkem proti imperialismu, revolucionářem a komunistou. Sám o sobě podobných lidech kdysi prohlásil: „Opravdový revolucionář je veden velkými city lásky. Bez této kvality je nemožné pochopit skutečného revolucionáře. Avantgardní revolucionáři musí být příkladem lásky k lidu. (...)
Před 40 lety zdolala Tamara Bunke, přezdívaná "Tania la Guerillera", s osmi dalšími partyzány Rio Grande nedaleko osady Vado de Puerto Mauricio ležící v Bolívii. Tvoří zadní voj guerilly Ernesta Che Guevary. Jsou vyčerpaní z mnohadenního usilovného pochodu, pronásledováni vrtulníky dobře ozbrojené bolivijské armády. Nemají absolutně nic k jídlu. Většina z nich je bosá nebo nosí jen „boty, které drží pohromadě pouze díky provázkům a záplatám" jak později informovaly kubánský deník Granma. Při zdolávání řeky se dostávají do léčky.
Při příležitosti blížícího se 90. výročí Velké říjnové socialistické revoluce vydává KSM brožurku, která tuto historicky významnou událost připomíná. Dočtete se o historickém pozadí VŘSR, co jí předcházelo i jak probíhala. Nechybí samozřejmě ani kapitoly o mezinárodních souvislostech. Přestože podkladem byly knihy vydané již dávno, neztrácí dílko nic ani faktograficky, ani svou atmosférou.
Brožura je doplněna dobovými fotografiemi a můžete si jí stáhnout v pdf i vy zde.
V roce 1944 se v důsledku hrdinného postupu Sovětské armády přesunuly válečné operace převážně za hranice Sovětského svazu. Významná vítězství dosažená Sovětskou armádou a předobraz celé “rudé” Evropy přiměly vlády USA a Velké Británie k otevření tak dlouho odkládané druhé fronty. Vítězné tažení sovětských vojsk a porážky, které utrpěly armády nacistického Německa a jeho nohsledů, silně narušily mocenské základy proněmeckých vazalských režimů a vytvořily příznivé podmínky pro uskutečnění lidových protifašistických povstání v Rumunsku a Bulharsku.
Před 72 lety skončila válka, která byla ze všech, které lidstvo za svou existenci poznalo, zcela určitě nejkrutější. Žel o tuto skutečnost se postarala i vojenská moc země, která patřila do spojenecké koalice bojující proti největším nositelům nejsurovějších válečných způsobů představovaných nacistickým Německem a militaristickým Japonskem. Ano, řeč je o americkém letectvu, které na úplném konci válečného běsnění, vlastně v době, když již bylo vše rozhodnuto, úplně zničilo japonská města Hirošimu a Nagasaki, a to jedinou bombou - nejmocnější zbraní, jakou kdy svět poznal.
V posledních 2 desetiletích jsme svědky velkého očišťování představitelů prvorepublikové bužoazie, kteří se prý stali obětí "komunismu". Novodobí mocipáni se tak k nim či jejich historické roli otevřeně či skrytě přidávají. Tito představitelé průmyslových a kapitálových kruhů totiž v řadě případů podobně jako jejich němečtí, angličtí, francouzští, američtí či jiní "kolegové" spolupracovali s Hitlerem a bohatli na smrti a zkáze. Ano, není to jen IG Farben, ale i J. A. Baťa. Už v roce 1940 při jednáních s Hermannem Göringem podepsal Jan Antonín Baťa dohodu o válečné spolupráci a pomoci Německu.
Významným mezníkem pro mezinárodní komunistické hnutí se stal ustavující kongres III. Internacionály 2. – 6. března 1919 v Moskvě. KI si byla dobře vědoma významu revolučního hnutí mládeže a proto již koncem května 1919 se obrátila na proletářské organizace mládeže s výzvou, aby se přimkly k III. Internacionále a založily Komunistickou internacionálu mládeže.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.