header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Antonio Gramsci aktuálnější než kdy dříve

Vzdělávejte se, protože potřebujeme veškerou naši inteligenci.

Buřte se, protože potřebujeme veškeré naše nadšení.

Organizujte se, protože potřebujme veškerou naši sílu.

Antonio Gramsci, 1. máj 1919

Proč pracujeme?

„Proč pracujeme?“ se zdá být zbytečná otázka. Pracuje určitě každý, no ne? Nebo většina lidí, ať už tak či onak.  

A jestli nemůžete, nepracujete nebo pracovat nechcete, máte slušnou šanci vypadat jako lenoch, příživník nebo ještě něco horšího. Ale k životu toho musí být víc než (jen) práce.

Skutečností pro průměrného pracujícího je, že je nucen pracovat, aby žil. Pracuje, aby vydělal peníze k zaplacení účtů. Jen nepatrná menšina lidí může pracovat jen tak, aniž by dostala zaplaceno, nebo jen tak pro radost. Práci lze stěží popisovat coby terapii. Dělnická třída si to nemůže dovolit určitě.

Číst dál...

Chuť na teorii

Rozhovor, který vedl korespondent novin Pravda s francouzským historikem Jeanem-Numem Ducangem, se vrací k důležitým otázkám totožnosti a teorie komunistického hnutí. Historik Ducange se věnuje jednotlivým etapám francouzských dějin a francouzského komunistického hnutí. Ukazuje se, že jde o obecné otázky. Snaha o buržoazní pokřivování odkazu Francouzské revoluce (a postavy Robespierra), Komuny, stejně jako protifašistického odboje má své obrazy i v našem mainstreamu. Ve své práci o milnících historie dělnického hnutí zvýrazňuje navracející se témata. Zajímavé je zkoumání odkazu francouzského komunistického a protifašistického vůdce Maurice Thoreze. Na základě jeho deníku dokládá jeho teoretický a politický rozhled (přičemž vyšel z dělnického prostředí), vztah k J. V. Stalinovi, stejně jako složitý postoj v době roztržky v hnutí. Speciální význam, dnes v době agresivního imperialismu, má návrat k marxistickému rozpracování národnostní otázky - dialektickému vztahu proletářského internacionalismu a vlastenectví v odporu jak k imperiálnímu útlaku, kosmopolitismu, tak k buržoaznímu šovinismu a rasismu. Všechny tyto otázky jsou důležité pro obnovení významu komunistického hnutí jako dějinotvorné síly - jak ve Francii (zvláště po oportunistickém úpadku KS Francie), tak u nás. (Poznámka KSM)

Andrej Dulcev, vlastní korespondent Pravdy, novin Komunistické strany Ruské federace, hovořil s francouzským marxistickým historikem Jeanem-Numem Ducangem. Slavný francouzský historik se narodil v roce 1980. Specializuje se na historii francouzské revoluce, marxismu, dělnického hnutí ve Francii a Německu a je profesorem evropských politických a sociálních dějin 19. a 20. století a moderních dějin na univerzitě v Rouenu. Jeho knihy jsou všeobecně známé: Jde na příklad o knihy: "Když levice myslila na národ", "Deník Maurice Thoreze" atd. Dnešní dialog je věnován významu zkušeností Pařížské komuny, vydání deníku Maurice Thoreze, postoji levicových sil k dělnickému hnutí a národní otázce, jakož i důležitosti rozvoje marxistické teorie.

Číst dál...

Domenico Losurdo - Obrat v historii Stalinova obrazu

5. března 1953 se datuje úmrtí revolucionáře a státníka J. V. Stalina. Zároveň si s opožděním připomínáme 65 let od nechvalně proslulé zprávy Nikity Chruščova na 20. sjezdu KSSS, očerňující obraz Stalina, jeho práce a schopností. Zpráva obsahovala mnohé lži, manipulace a argumentační fauly, na což bylo mnohokrát s věcným dokladem poukázáno . Chruščovova tajná zpráva nebyla faktograficky podloženým historickým zhodnocením předchozí etapy dějin Sovětského svazu a jeho předního představitele, jímž byl Stalin. Chruščovova zpráva byla účelovým politickým útokem snažícím se na delegitimizování Stalinova vedení Sovětského svazu postavit legitimizaci nového stranického a státního vedení země. Žel se tato Zpráva a její chaotické přijetí (komunisté v lidových demokraciích se o ní dozvídali dříve z médií placených západními tajnými službami) staly součástí ústupu komunistického hnutí v konfliktu s imperialismem a podnítila štěpení komunistického hnutí. Na podrobnější zhodnocení období, kdy v čele Sovětského svazu stál Stalin (a další osobnosti komunistické strany a sovětského státu), a vlivu Stalinova Sovětského svazu na vývoj světového revolučního procesu (Losurdo ho nazývá učícím procesem) komunistické hnutí stále čeká.

Italský filozof a historik Domenico Losurdo (1941-2018) se zabýval problematikou Stalinova dědictví souvisle a dlouhodobě. Vrcholem jeho studia byla kniha z roku 2008 "Stalin - historie a kritika jedné černé legendy". Z ní uvádíme náš překlad předmluvy, která rekapituluje pohledy na velkého politika v letech vymezených jeho úmrtím v roce 1953 a právě Chruščovovou Zprávou z roku 1956.

Za pozornost stojí i jiné dnešní výročí - je to 75 let od projevu Winstona Churchilla ve Fultonu, kterým zahájil studenou válku vůči socialismu. Co ovšem zůstává ve stínu dnešní mediální války je Losurdem citovaná pasáž z Churchillova projevu: "Chovám velký obdiv a úctu k statečnému ruskému lidu a k svému spolubojovníkovi z dob války maršálu Stalinovi"

(Poznámka redakce)

Číst dál...

Jindřich Zelený: K dialektické souvislosti logického a historického u Hegela a Marxe

Ze širokého okruhu problémů vztahu logického a historického si vybereme několik dílčích otázek a pokusíme se charakterizovat jejich rozdílné pojetí v materialistické a idealistické dialektice.

Porovnáme-li z hlediska našeho tématu např. Hegelovu Filozofii práva a Marxův Kapitál, můžeme konstatovat, že oba myslitelé - přes základní protikladnost metody - pracují s rozlišením tzv. logického a historického výkladu, logického a historického vývoje.

Číst dál...

Ideové dědictví V. I. Lenina a boj dělnické třídy za socialismus ve 21. století

Vystoupení předsedy ÚV Komunistické strany Ruské federace Gennadije Zjuganova na 20. plenárním zasedání strany

Životnost skvělých idejí se měří staletími a tisíciletími. Odpovídajíce aspiracím obyčejných lidí, žijí mezi lidmi a inspirují je k boji za výstavbu nového, spravedlivého světa. Proto Leninovy myšlenky nadále žijí a vyhrávají.

Letos slavíme to padesáté výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina. Naším úkolem je pamatovat si jeho odkaz, studovat ho hlouběji, energicky a správně ho aplikovat v soudobých podmínkách.

Číst dál...

Léčebné znárodnění

Dvě úvahy profesora Valentina Katasonova o virovém ekonomickém cyklu

V posledních desetiletích slovo "znárodnění" téměř zmizelo ze slovníku politiků a úředníků většiny zemí světa. V kurzu byla "privatizace".

Byla to doba ekonomického liberalismu, kdy bylo považováno za axiom, že soukromá forma vlastnictví poskytuje větší efektivitu a státní forma znamená neefektivnost. Proto prý je nutné neustále snižovat podíl státu na aktivech ekonomiky a ponechávat mu pouze minimum funkcí v oblasti regulace a kontroly. Letos ale neočekávaně vypukla epidemie koronaviru. Otřásla ekonomikou tvrději než jiné krize.

Číst dál...

Světová ekonomická recese pod kamufláží pandemie

Disproporce v globální ekonomice jsou nyní vážnější než nerovnováhy, které se projevily v krizi 2008-2009.

Podle klasické teorie ekonomických cyklů, kterou Marx velmi jasně objasnil v Kapitálu, se ekonomický vývoj v kapitalismu skládá z cyklů a cykly sestávají ze čtyř fází: 1) poklesu ekonomiky (recese, krize); 2) stagnace ekonomiky (stagnace, deprese); 3) revitalizace; 4) vzestupu (pokračování fáze obnovy od okamžiku, kdy je dosaženo úrovně stavu ekonomiky před krizí).

Nejhlubší a nejdelší globální recese za minulé století začala ve Spojených státech v říjnu 1929, v roce 1930 zachvátila celý svět a pokračovala až do roku 1933.

Číst dál...

H. H. Holz: Stalinova politická a filozofická závěť

Následující referát profesora Holze byl přednesen na konferenci na téma "Problémy přechodu k socialismu v SSSR" . Konference se uskutečnila 21.- 23. listopadu 2003 v Neapoli. Organizátorem bylo kulturní centrum La Cittá del Sole pod patronací Instituto italiano per gli strudi filosofici a Instituto di scienze filosofiche e pedagogiche Univertity v Urbinu. V roce 2004 vyšel sborník referátů knižně v nakladatelství La Cittá del Sole. Vedle Holzovy stati obsahuje další příspěvky, objasňujících řadu problémů tohoto obtížného období v dějinách komunistického hnutí. Skutečnost, že příspěvky byly zpracovány na vysoké teoretické úrovni, zvýrazňuje význam této konference i pro naše čtenáře. (Poznámka Teoretických sešitů)

Číst dál...

H. H. Holz: Ústava SSSR z roku 1936

1. Ve zprávě ÚV VKS/b/ na IX. sjezdu 1920 zabýval se Lenin otázkou ústavy. Dovozoval: "Když na místo staré třídy nastoupí nová, pak se prosadí jen v nejostřejším boji proti jiným třídám a zvítězí definitivně jen tehdy, když dokáže odstranit třídy vůbec... V čem je nyní vyjádřeno panství třídy? Panství proletariátu se projevuje v tom, že bylo zkonfiskováno vlastnictví statkářů a kapitalistů. Soukromé vlastnictví bylo ale duší, hlavním obsahem všech dřívějších ústav, včetně republikánské, demokratické ústavy... Když jsme otázku vlastnictví prakticky vyřešili, bylo panství třídy zabezpečeno. Když ústava potom na papíře potvrdila, co už život rozhodl... potvrdili jsme tím písemně, že jsme uskutečnili panství naší třídy a tak jsme tím s námi spojili pracující všech vrstev a malých skupin." (LW 30, 448f.)

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .